nije evidentirano

Paraoxonasa/arylesterasa v seru pacientu s diabetes-mellitus II typu

Lidská paraoxonasa (PON1 ; EC 3.1.8.1.) je enzym asociovaný s lipoproteiny o vysoké hustotě, který je považován za protein ochraňující před oxidací lipoproteinů. Nedávno byla publikovaná vazba kardiovaskulárních onemocnění a PON1 aktivity. Cíl. Určit, zda paraoxonasové aktivity, fenotypy paraoxonasy a lipidový stav jsou změněny u pacientů s diabetem II. typu ve srovnání se zdravou populací. Metody. Pacienti (N = 175) a kontrolní jedinci (N = 114) byli z oblasti Záhřebu, Chorvatsko. Paraoxon byl použit jako substrát pro měření bazální paraoxonasové aktivity nebo paraoxonasové aktivity stimulované NaCl a fenylacetát jako substrát k měření arylesterasové aktivity. Glukosa, cholesterol, triglyceridy a HDL-cholesterol byly určeny metodami rutinně využívanými v klinicko-biochemických laboratořích. Aktivity enzymů byly vyjádřeny v mmol hydrolyzovaného substrátu za minutu na litr séra (U/l). Výsledky. Bazální paraoxonasová aktivita a paraoxonasová aktivita stimulovaná NaCl, tak jako arylesterasová aktivita, vztažené na objem séra, byly signifikantně vyšší u diabetiků II. typu ve srovnání s kontrolní skupinou ; jednotlivě, 71 % (P = 0, 0012), 68 % (P = 0, 0013) a 58 % (P < 0, 0001). Distribuce fenotypů paraoxonasy u diabetiků II. typu a kontrolních jedinců bylanásledující: AA 47 %, 53 % AB + BB a 64 % AA, 36 % AB + BB. Triglyceridy, celkový cholesterol byly vyšší u diabetiků II. typu a HDL-cholesterol byl nižší ve srovnání s kontrolní skupinou. Závěr. Z distribuce fenotypu PON1 vyplývá, že méně antiaterogenní B alela paraoxonasy je frekventovanější u pacientů s diabetem II. typu. Jejich lipidový stav je horší v porovnání s kontrolní skupinou. Tyto výsledky by mohli předurčovat zvýšené riziko rozvoje předčasné aterosklerózy. Human paraoxonase (PON1 ; EC 3.1.8.1.) is an high-density lipoprotein associated enzyme that is assumed to protect against the oxidation of lipoprotein. Recently the association of coronary artery disease and PON1 activity was reported. Aim. To determine whether PON1 activities, paraoxonase phenotypes, and lipid status are altered in type II diabetic patients as compared to healthy population. Methods. Patients (N = 175) and control subjects (N = 114) were from the area of Zagreb, Croatia. Paraoxon was used as a substrate for measuring basal or NaCl-stimulated paraoxonase activity, and phenylacetate for measuring arylesterase activity. Glucose, cholesterol, triglycerides, and HDL-cholesterol were determined by methods routinely used in clinical biochemical laboratories. Enzyme activities are expressed as micromoles of hydrolysed substrate per min per liter of serum (U/l). Results. Basal and NaCl-stimulated paraoxonase activity, as well as arylesterase activity expressed per serum volume, were significantly higher in type II diabetic patients compared to the controls ; 71 % (P = 0, 0012), 68 % (P = 0, 0013) and 58 % (P < 0, 0001), respectively. The distribution of paraoxonase phenotypes was AA 47 %, 53 % AB + BB and 64 % AA, 36 % AB + BB in types II diabetic patients and controls, respectively. Triglycerides, total cholesterol were higher in type II diabetes, and HDL-cholesterol was lower as compared to the controls. Conclusion. From PON1 phenotype distribution it follows that less antiatherogenic paraoxonase B allele is more frequent in type II diabetes patients. Their lipid status is worse as compared to the controls. This might indicate a greater risk of premature atherosclerosis.

arylesterasa; paraoxonasa; aktivita; fenotyp; diabetes-mellitus; ateroskleróza; cholesterol; triglyceridy; glukosa

nije evidentirano